Druhý říjnový den je dnem hospodářských zvířat. Všech těch, bez kterých nemůžeme být, ale které zároveň přehlížíme a opomíjíme. A všimli jste si, jak často se navzájem urážíme tím, že se za ně označíme? Ty jsi ale vůl! Krávo! Jsi tupá ovce! Kozo! Vy jste ale slepice!
A přitom! Jsou to tak zajímavá zvířata, o kterých toho obvykle moc nevíme. Tak třeba:
Vypadají hospodářská zvířata ještě stále jako ta původní?
Žijí vůbec ještě vůbec jejich předci?
Co se stane, když domácí ovci neostříháme? A co s divokou?
Kolik vajíček má divoká slepice? Proč jich má domácí tolik?
Je divoký králík zajíc?
Hospodářská zvířata jsme se naučili brát tak nějak jako samozřejmost. Ale když se na ně podíváme zvídavým okem našich dětí… chceme víc.
A když je dnes ten den hospodářských zvířat, možná si můžeme dopřát pár odpovědí.
JAK JE TO S VLNOU U OVCÍ?
Ovce divoká ztrácí chlupy samovolně, ale když neostříháte domácí, nemůže sama dlouhodobě přežít. Její srst totiž roste a roste. Například v roce 2015 našel v Austrálii na svém výletě jeden turista divný chlupatý mrak - ukázalo se, že je to zatoulaná nestříhaná ovce. Vážila celkem 88 kilogramů, přičemž 40 kilogramů tvořila jen vlna. Měla už problémy jíst, chodit, i třeba vstát.
A CO TY VAJÍČKA A SLEPICE?
Slepice neboli kur domácí má stále svého žijícího předka. Vznikla domestikací kura bankivského, který stále žije v Indii a jihovýchodní Asii. V období rozmnožování snáší 4-9 vajec. Domácí slepice jich snese zhruba 300 za rok. Jak jim člověk vajíčka odebírá, snáší nové a nové, které by mohly vysedět.
Nejzajímavější otázky a odpovědi jsme pro své děti posbírali a vznikla z toho hra KDE JSEM SE TU VZAL? Hraje se jako Černý Petr, ale dávají se dohromady dvojice podle fotek (a pro jednoduchost i piktogramů) zvířete domácího a jeho původního předka. Každá karta navíc odpovídá na některou z otázek z úvodu tohoto textu a mnoho dalších.
A dát to dohromady bylo fakt těžké. Mnohdy se vědci přou a mnohdy jen odhadují, kdo ten pravý předek je. A pak je tu ještě další „komplikace“. Věda postupuje tak rychle dopředu, že nám pod rukama přináší úplně nové objevy. Ale o tom zase až jindy.
Moc si vážíme pomoci Profesora Karla Šťastného z České zemědělské univerzity za jeho ochotu, vstřícnost, trpělivost a samozřejmě znalosti.
Hru KDE JSEM SE TU VZAL najdete zde: https://www.zvidavci.cz/kde-jsem-se-tu-vzal/
A další hry ze zvířecí říše tady: https://www.zvidavci.cz/zvirata/