Když jsem s profesorem Karlem Šťastným ze "své" České zemědělské univerzity konzultovala některá fakta k naší první hře Víš, kdo jsem, řekl mi: „A dejte tam i husu. Ať také děti vědí, že není jen ta bílá, ale že v přírodě žije úplně jiná!“ A mě trklo. Jasně! Uděláme pexeso! Nebo spíše něco jako "hledej dvojice". Hráči budou muset najít domácí zvíře a jeho předka! Brnkačka!
Upřímně, brnkačka to nebyla. Není snad jiné téma, na které panuje tolik názorů a na internetu tolik zavádějících informací jako u domestikovaných zvířat. Stále se objevují nové genetické výzkumy, stále vznikají nová a nová plemena, stará mnohdy naopak zanikají. A najít fotografie původních druhů? Neptejte se. Tahle hra hodně bolela. A myslím, že nejen mě, ale také profesora Šťastného, který trpělivě opravoval, dohledával a také určoval druhy na fotografiích. Ale je na světě!
Jo a není to pexeso, i když se s kartami také dá hrát. Jsou to klasické karty, které můžete hrát podobně jako Černého Petra. Hledat dvojice. Na pexeso by se nám totiž nevešla všechna ta fascinující fakta. Rozdíly mezi divokou a domácí formou a plno zajímavostí. A to by byla hra jen polovičatá. Navíc by nám chybělo to zvíře, které to všechno spískalo... a sice člověk. Ten je v roli pomyslného Černého Petra. Jednatřicáté kartičky, na které kromě jiného najdete graf, vyjadřující, jak dlouho které zvíře člověka doprovází.
Těšte se!
PS: Tato hra se úmyslně nevěnuje podmínkám chovu a jejím úkolem není ani řešit etičnost domestikace. Jejím úkolem je ukázat, kde se tu naše domácí zvířata vlastně vzala a jak vypadala. A ukázat, že jsou skvělá a zaslouží si naši pozornost.